Strach ,,ze Silvestra''
Má-li pes strach z petard a ohňostrojů, mnoho lidí má tendence použít nějaké tlumící léky (SEDATIVA). Toto opatření ale NELZE V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ DOPORUČIT A ANI ROZUMNÝ VETERINÁŘ VÁM JE NEDOPORUČÍ. Proč? Protože PES PLNĚ VNÍMÁ, mozek je vystaven obrovskému stresu, jen NEMŮŽE ovládat tělo a REAGOVAT, čímž se strach ještě více prohloubí. Představte si to asi tak, že máte fobii z pavouků, někdo vám dá sedativa a položí vás do obří kádě s tarantulemi, vy vidíte jak po vás ti pavouci lezou kolem, ba dokonce po vás, po vašem obličeji, strachy šílíte, ale nemůžete se nijak bránit, můžete jen nehybně ležet. Pokud z toho nedostanete infarkt, asi už v životě žádného pavouka neminete s klidem. A to jste člověk, který má možnost se nad tím zpětně zamyslet a případně dojít k závěru, že vám vlastně nic neudělali a že není třeba se pavouků bát. Tuto schopnost pes samozřejmě nemá, protože myslí jen ,,teď a tady'' a neumí se zamyslet nad minulou situací a racionálně ji prožít ještě jednou.
SILVESTROVSKÉ ZÁSADY
• řešit strach z petard dříve (skvělá metoda je popsána v knize Trénink je rozhovor), pokud nevíte jak bude pes reagovat, můžete jej připravovat doma – třeba pouštěním nahrávek ohňostrojů; nejprve potichu, každé ,,sezení’’ můžete přidat na hlasitosti – cílem je, aby při tom bylo v pohodě (googlete ,,habituace psů’’), taky můžete občas upustit na zem hrnce/misky, bouchnout dveřma apod., u bouchání apod. na psa koukejte jen periferně a dělejte jakoby nic, prostě buďte méně šikovní
• mít čipovaného (a hlavně zaregistrovaného ve všech největších registrech - nejsou propojené!) psa
• mít vždy na psovi obojek s čitelnou známkou, obojek by měl být velmi dobře utažený, aby se z něj pes nevyvlékl
• pokud máte, použijte GPSku
• plašani, nebo ti, u nichž nevíte, jak budou reagovat, by měli během ledna a prosince chodit jen na (dlouhém) vodítku
• chodit venčit na klidnější místa a během silvestrovského dopoledne psa opravdu řádně utahat dlouhou procházkou
• nenechávat psa samotného doma na Silvestra
• na Silvestra doporučuji za světla psa pořádně utahat fyzicky, po setmění i psychicky, ve 22h jít naposledy vyvenčit, přes klec přehodit deku, aby měl kam zalézt a zatáhnout závěsy; psa nikdy nelitujte!, spíše se zasmějte dobré komedii /uvolníte napětí a přenesete na psa pozitivní emoce - ukážete psovi, že se nebojíte a že střílení je normální/, zabavte ho /cvičením za pamlsky, hrou, ... dobře fungují lízací podložky, syrové kosti na okus či psí hlavolamy - ale pozor, někteří psi jsou v obrovském stresu, proto je nenutíme si hrát a necpeme jim pamlsky, pokud sami nechtějí!/
• pokud chcete napomoci pohodě, nesahejte po sedativech, ale volte přípravky typu Beaphar No Stress Spot On, Zylkene, Bachovy květové esence, Sileo gel, aromaterapii, bandážování apod.
• pokud máte zahradu, ujistěte se, že není možné, aby se pes dostal ven, i kdyby mu tam někdo přes plot hodil petardu (v tomhle období by pes měl mít obojek se známkou i tam)
• mít čipovaného (a hlavně zaregistrovaného ve všech největších registrech - nejsou propojené!) psa
• mít vždy na psovi obojek s čitelnou známkou, obojek by měl být velmi dobře utažený, aby se z něj pes nevyvlékl
• pokud máte, použijte GPSku
• plašani, nebo ti, u nichž nevíte, jak budou reagovat, by měli během ledna a prosince chodit jen na (dlouhém) vodítku
• chodit venčit na klidnější místa a během silvestrovského dopoledne psa opravdu řádně utahat dlouhou procházkou
• nenechávat psa samotného doma na Silvestra
• na Silvestra doporučuji za světla psa pořádně utahat fyzicky, po setmění i psychicky, ve 22h jít naposledy vyvenčit, přes klec přehodit deku, aby měl kam zalézt a zatáhnout závěsy; psa nikdy nelitujte!, spíše se zasmějte dobré komedii /uvolníte napětí a přenesete na psa pozitivní emoce - ukážete psovi, že se nebojíte a že střílení je normální/, zabavte ho /cvičením za pamlsky, hrou, ... dobře fungují lízací podložky, syrové kosti na okus či psí hlavolamy - ale pozor, někteří psi jsou v obrovském stresu, proto je nenutíme si hrát a necpeme jim pamlsky, pokud sami nechtějí!/
• pokud chcete napomoci pohodě, nesahejte po sedativech, ale volte přípravky typu Beaphar No Stress Spot On, Zylkene, Bachovy květové esence, Sileo gel, aromaterapii, bandážování apod.
• pokud máte zahradu, ujistěte se, že není možné, aby se pes dostal ven, i kdyby mu tam někdo přes plot hodil petardu (v tomhle období by pes měl mít obojek se známkou i tam)
Přikládám ještě jedno, dle mého názoru rozumné, zamyšlení:
"Můj pes se bojí rachejtlí, tak mi můj vet dal Sedalin forte, máte s tím někdo zkušenosti?"
--
Ano. Dokonce i někteří moji přátelé si to ze zvědavosti vyzkoušeli sami na sobě. Výsledek? Podobný, jako by vám někdo svázal nohy a ruce. Vnímáte všechno, jen se nemůžete hýbat. Proto se po podání "oblbováků" vždy stav jenom zhorší, to znamená, že se strach jako takový ještě více prohloubí.
Mám tady smečku psů, někteří se rachejtlí také trochu bojí, ale už je neřeší hysterickým prcháním. Jednak trénujeme rachejtle už od přelomu léta a podzimu, kdy je ještě čas s tím něco dělat a za další je nutné dodržet jistá pravidla. Jedno z nejdůležitějších je psa neutěšovat, nechlácholit a tak podobně, jelikož to samotné vzbuzuje u psů strach.Je to stejné jako s dětmi, když ho budete konejšit, že si rozbilo koleno, příště vám spustí hysterický povyk kvůli banalitě jen proto, abyste ho zase politovali. Navíc ztratí schopnost rozlišit, co je problém a co ještě zdaleka není. Není nad suverenitu a vysoké sebevědomí, které lze na psa přenést. Detaily popisuji ve svých knihách.
Teď už toho se sem moc nesvedete, jelikož nemáte čas na trénink, kde platí pravidla postupné imunizace. Rozhodně by měl být pes zabezpečen tak, aby si nemohl ublížit a měl by mít spolehlivou identifikaci na obojku, kdyby něco selhalo. Nikdy nepouštějte psa, který se bojí dělobuchů, na volno. Obojek by měl být hladký, nejlépe pevně dotažený, aby se na něm pes nemohl někde pověsit, kdyby přeci jen vzal do zaječích. Je dobré počítat se vším. Osobně používám hladké (nestahovací), opravdu dotažené kožené obojky a na něm má pes známku s telefonem, pro jistotu. Na "bouřkaře" chci pořád vidět a když tu možnost nemám, jsou zavřeni tam, odkud nemohou utéci, nebo se v hysterickém záchvatu nějak prokousat, a už vůbec ne uniknout přelezením, kdy si mohou ublížit. Také je nenechávám zalézat do "skrýší", kde svůj strach posilují.
Pocit bezpečí by měl mít hlavně člověk a ten vyloženě "vysílat" psu. Ne mu říkat ohranou frázi "nic se neděje" a podobné nesmysly. To je stejné, jako byste psu dali povel k tomu, že se právě něco děje a má se začít bát. Raději psům komentuji krásu ohňostroje a popisuji jim to, co se mi na tom líbí, i kdyby se mi to nelíbilo, protože vím, co je to přenos energie na jiného. Když se naučíte "bubáky" psů milovat, poznají to a ztratí z toho strach. Při dobrém tréninku jde ovlivňovat psy řádově ve vteřinách. Psi mají dobrý čumáček na to, aby vycítili endorfiny a další chemické procesy ve vašem těle, které jsou zdravě "nakažlivé". Výborně na to reagují i vlci, alespoň toho svého jsem si při prvním ohňostroji ještě u Prahy dostal do pohody za méně než minutu. Od té doby se mi toho nebojí, a to si o Silvestra sám střílím ohňostroj na okraji svého psince. Ale jak už jsem psal, trénuji to několikrát už od podzimu.
Jistě máte pár otázek. Odpověď je dýchat, klidně dýchat a myslet na něco, co opravdu milujete, při tom můžete položit ruku na psa. Ale nemyslete na toho psa, jinak ho "hodíte" právě tam, kam nechcete.
Autor: Rudolf Desenský
"Můj pes se bojí rachejtlí, tak mi můj vet dal Sedalin forte, máte s tím někdo zkušenosti?"
--
Ano. Dokonce i někteří moji přátelé si to ze zvědavosti vyzkoušeli sami na sobě. Výsledek? Podobný, jako by vám někdo svázal nohy a ruce. Vnímáte všechno, jen se nemůžete hýbat. Proto se po podání "oblbováků" vždy stav jenom zhorší, to znamená, že se strach jako takový ještě více prohloubí.
Mám tady smečku psů, někteří se rachejtlí také trochu bojí, ale už je neřeší hysterickým prcháním. Jednak trénujeme rachejtle už od přelomu léta a podzimu, kdy je ještě čas s tím něco dělat a za další je nutné dodržet jistá pravidla. Jedno z nejdůležitějších je psa neutěšovat, nechlácholit a tak podobně, jelikož to samotné vzbuzuje u psů strach.Je to stejné jako s dětmi, když ho budete konejšit, že si rozbilo koleno, příště vám spustí hysterický povyk kvůli banalitě jen proto, abyste ho zase politovali. Navíc ztratí schopnost rozlišit, co je problém a co ještě zdaleka není. Není nad suverenitu a vysoké sebevědomí, které lze na psa přenést. Detaily popisuji ve svých knihách.
Teď už toho se sem moc nesvedete, jelikož nemáte čas na trénink, kde platí pravidla postupné imunizace. Rozhodně by měl být pes zabezpečen tak, aby si nemohl ublížit a měl by mít spolehlivou identifikaci na obojku, kdyby něco selhalo. Nikdy nepouštějte psa, který se bojí dělobuchů, na volno. Obojek by měl být hladký, nejlépe pevně dotažený, aby se na něm pes nemohl někde pověsit, kdyby přeci jen vzal do zaječích. Je dobré počítat se vším. Osobně používám hladké (nestahovací), opravdu dotažené kožené obojky a na něm má pes známku s telefonem, pro jistotu. Na "bouřkaře" chci pořád vidět a když tu možnost nemám, jsou zavřeni tam, odkud nemohou utéci, nebo se v hysterickém záchvatu nějak prokousat, a už vůbec ne uniknout přelezením, kdy si mohou ublížit. Také je nenechávám zalézat do "skrýší", kde svůj strach posilují.
Pocit bezpečí by měl mít hlavně člověk a ten vyloženě "vysílat" psu. Ne mu říkat ohranou frázi "nic se neděje" a podobné nesmysly. To je stejné, jako byste psu dali povel k tomu, že se právě něco děje a má se začít bát. Raději psům komentuji krásu ohňostroje a popisuji jim to, co se mi na tom líbí, i kdyby se mi to nelíbilo, protože vím, co je to přenos energie na jiného. Když se naučíte "bubáky" psů milovat, poznají to a ztratí z toho strach. Při dobrém tréninku jde ovlivňovat psy řádově ve vteřinách. Psi mají dobrý čumáček na to, aby vycítili endorfiny a další chemické procesy ve vašem těle, které jsou zdravě "nakažlivé". Výborně na to reagují i vlci, alespoň toho svého jsem si při prvním ohňostroji ještě u Prahy dostal do pohody za méně než minutu. Od té doby se mi toho nebojí, a to si o Silvestra sám střílím ohňostroj na okraji svého psince. Ale jak už jsem psal, trénuji to několikrát už od podzimu.
Jistě máte pár otázek. Odpověď je dýchat, klidně dýchat a myslet na něco, co opravdu milujete, při tom můžete položit ruku na psa. Ale nemyslete na toho psa, jinak ho "hodíte" právě tam, kam nechcete.
Autor: Rudolf Desenský